"Svlékni ze sebe, Jeruzaléme, roucho své žalosti a soužení a oblékni se v ozdobu věčné slávy, kterou ti dává Bůh. Přioděj se rouchem spravedlnosti od Boha a vstav si na hlavu korunu slávy Věčného… Vzchop se, Jeruzaléme, a postav se na výšině, pohleď na východ a podívej se na své děti. Jak se radují z toho, že Bůh na ně pamatoval!...

Už druhým rokem je náš život poznamenán koronavirem, v mnoha směrech jsme vytrženi z běžného fungování, ze způsobu života, na jaký jsme byli zvyklí. Někdo je ochromován strachem o zdraví a život svůj či svých blízkých, někdo těžko snáší omezení a cítí se být zbavován svobody a naše společnost je čím dál rozdělenější. Překvapivě je naše situace a to, jak se v ní cítíme, v mnohém podobné situaci Božího lidu v 6. století před Kristem. Většina Izraele je odvlečena do babylonského zajetí a hrstka je ponechána v Jeruzalémě. A právě z vyhnanství do Jeruzaléme míří slova útěchy z knihy Báruchovy. Možná mohou být povzbuzením i pro nás. Čím nás tedy utěšuje a k čemu nás zve? Jde to jen tak „svléknout ze sebe roucho žalosti a soužení“? Neznamenalo by to strkání hlavy do písku či lakování reality na růžovo? Není to pozvání k nezdravému vytěsňování našich emocí? Ta poněkud vzletná slova nás nezvou k prostému převlečení žalu a frustrace radostí. Jádro povzbuzení je ve zkušenosti Božího lidu, že i v zajetí na ně Bůh pamatuje. Připravuje cestu nejen ven, ale k hlubšímu zkušenosti s jeho milosrdenstvím a slávou. I v naší situaci na nás Bůh pamatuje, i pro nás připravuje cestu. Pointou obrazu převlečení je pozvání, abychom odložili to, co je naše, a nechali se obklopit tím, co je Boží. Nemusíme zůstat zasekaní ve svých představách o správném a spravedlivém řešení a v naštvání na ty, kdo to vidí jinak, ale můžeme se otvírat spravedlnosti, která prýští z Něj. Nemusíme se utápět ve svých úzkostech, smutcích, frustracích, můžeme se otvírat jeho slávě, kterou nás chce zahrnout. Můžeme se radovat ve světle jeho velebnosti a milosrdenství.

- Rodina Kadlčkova a Šmehlíkova darovala na kostel 5 000 Kč. FS Oldněmčan daroval 500 Kč. Pán Bůh zaplať.

- Tuto neděli 5. prosince se bude na faře v Uherském Brodě v 17 hodin promítat film Dva papežové.

Rodiče, prožíváte s dětmi křesťanský advent? Přijali jste pozvání k Adventnímu snažení, které farnost nabízí? Na další týden děti dostaly druhou adventní kartu s úkoly. Je také v předsíni kostela. Máte ji? Snažíte plnit postní inspirace? Ví vaše děti, co jsou to roráty? Už jste na některých rorátech společně byli? Advent rychle utíká, tak se, prosím, snažte pro křesťanské prožití adventu něco udělat.

Tříkrálová sbírka 2022 se blíží. Zatím není jisté, jestli již bude probíhat klasickým způsobem, ale je třeba abychom byli připraveni a proto vás (dospělí, mládež i děti) prosím, abyste se přihlásili do tříkrálových skupinek. www.farnostnemci.cz/tks

Charita Uherský Brod vyhlašuje adventní sbírku trvanlivých potravin a základní drogerie určenou pro lidi v nouzi z našeho regionu. Pracovníci charity budou v naší obci potraviny vybírat ve čtvrtek 9. 12. v čase 17:15 - 17:25 hodin na parkovišti u Jednoty. Takto vybrané potraviny stále pomáhají lidem v nouzi z našeho regionu. Předem moc děkujeme.

Potřebujeme trpělivou církev. Církev, která se nenechá rozrušit a znepokojit změnami, ale klidně přijímá to, co je nové, a rozeznává situace ve světle evangelia. ... Potřebujeme také bratrskou církev, která bude nástrojem bratrství pro svět. ... Nesmíme pociťovat rozmanitost jako ohrožení identity, nesmíme žárlit a bát se o svůj prostor. ... Přeji vám, abyste byli vždy trpělivou církví, která rozlišuje, doprovází a integruje, a bratrskou církví, která dává prostor druhým, diskutuje, ale zůstává jednotná.

Jsme neklidní, když přicházejí nepříjemné změny a jsme ostražití, když přicházejí nové situace. Jen když se opřeme o Kristovo evangelium, dokážeme trpělivě tyto věci rozlišovat a pracovat s nimi. A bratrství zase dává možnost přijímat rozmanitost darů a přitom zůstat jednotní.

Jaký příchod Krista očekáváme?

Nauka církve rozlišuje 4 příchody Krista. 1) Příchod Boha v těle – narození Ježíše Krista – tajemství vánoc. 2) Příchod Boha do našeho života – v této chvíli – skrze víru, naději, lásku. 3) Příchod Boha na konci našeho pozemského života – okamžik smrti – setkání s Bohem tváří v tvář – osobní soud. 4) Příchod Krista v moci a slávě - na konci světa – poslední soud.

Všechny tyto příchody Boha k nám si máme uvědomovat. Na všechny tyto příchody se máme znovu a znovu připravovat. Který si uvědomuji nejvíce a na který se upřímně připravuji? Nebo tyto příchody Boha neberu vážně? Ale on přijde, i když s tím nepočítám.

Tato neděle se nazývaná „radostná“ (gaudete), ohlašuje již blízký příchod Mesiáše. Lidé z evangelia kladou otázku: „Co máme dělat, když chceme zakusit odpuštění a připravit se na příchod Mesiáše?“ Co máme dělat my? Svatý Pavel v listě Filipanům říká: „Radujte se!“ Jan Křtitel volá: „Obraťte se!“ Jde to skloubit dohromady?

1. ČTENÍ Sof 3,14-18a

Prorok působí někdy po roce 630 př. Kr. a jeho působení spadá do období vlády krále Jošiáše. Předznamenává velkou náboženskou reformu. Sofoniáš mluví o trestech, které ale vedou k očistě a obnově Izraele, což odráží náš text ze závěru knihy.

Jásej, siónská dcero, zaplesej, Izraeli, raduj se a vesel celým srdcem, jeruzalémská dcero! Zrušil Hospodin tvůj trest, odstranil tvé nepřátele, uprostřed tebe je Hospodin králem Izraele, zla se už neboj! V onen den bude řečeno Jeruzalému: „Neboj se, Sióne, ať neochabují tvé ruce! Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, hrdina, vítěz; bude nad tebou plesat v radosti, obnovil k tobě svou lásku, s veselím nad tebou zajásá jak za dnů shromáždění.“

2. ČTENÍ Flp 4,4-7

V závěru listu Filipanům Pavel povzbuzuje křesťany. Nelze přehlédnout motivaci této radosti, která pramení z eschatologické perspektivy – Pán je už blízko. Blízkost příchodu Mesiáše není důvodem ke strachu, ale k naději na setkání s milovaným Bohem.

Bratři! Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Vaše ušlechtilost ať je známá všem lidem. Pán je blízko. O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši.

EVANGELIUM         Lk 3,10-18

Po dvou úvodních kapitolách o Ježíšově dětství začne Lukáš vyprávění o jeho veřejném působení. Tyto události jsou předznamenány Janem Křtitelem. Náš text navazuje na minulou neděli. Podstatné je očekávání lidu podtržené Janovým odmítnutím hrát roli mesiáše. Skutečný Mesiáš bude plný moci Ducha. Na něj čekáme!

Lidé se ptali Jana Křtitele: „Co máme dělat?“ Odpovídal jim: „Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně.“ Přišli také celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se ho: „Mistře, co máme dělat?“ On jim odpověděl: „Nevybírejte víc, než je stanoveno.“ I vojáci se ho ptali: „A co máme dělat my?“ Odpověděl jim: „Na nikom se nedopouštějte násilí, nikoho nevydírejte, buďte spokojeni se svým žoldem.“ Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu, aby pročistil obilí na svém mlatě a pšenici uložil na sýpce; plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“ Dával lidu ještě mnoho jiných napomenutí a hlásal radostnou zvěst.

K ZAMYŠLENÍ

Svatý Pavel píše Filipanům: Předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. To lze? Jestliže člověk objevil Boha a jeho krásu, pak zjistil, že Bůh je dobrý. Najednou vidí, co všechno díky Bohu máme. Bůh žehná životu. Tato radost z Boha je nadějí a motivem v další modlitbě. Tak Pánu svěřujeme své starosti, obavy, bolest. Není snadné nemít starosti a nebýt současně nezodpovědnými. Svatý Pavel nás nezve k nezodpovědnosti, ale k důvěře v Boha. Zdá se, že Jan Křtitel a lidé okolo něj takový postoj ještě neznali, proto s chvěním čekali, jak Mesiáše poznají a co asi bude požadovat. A přišel ten, který obětoval svůj život.