Ježíš se setkává s ženou, která si podle židovského Zákona zaslouží smrt. Příběh nám odkrývá opět jeden z obrazů Boží lásky: setkání s Bohem v lidské bídě není ponižující. Bůh není naivní a hloubku naší bídy zná.  Zároveň ji však nebagatelizuje. Ale přestože o ní ví, je pokaždé jeho první touhou obnovit naši důstojnost.  Zachránit každého.  On nepřišel soudit a odsuzovat, ale člověka z  jeho bídy zachraňovat. Ví o všem, co si neseme,  co bychom se před druhými styděli přiznat. Ví i to, co před ním samotným zametáme pod koberec. Ví o všem, s čím si nevíme  rady. Ale narozdíl od nás ví nejlépe i co s tím. Žijeme ve válce i v osobních konfliktech. Máme sevřené srdce, můžeme ztrácet naději. Zdá se nám, že na některé věci už nemáme sílu: náročné vztahy, nečekané či vleklé problémy,  zranění, možná osamocení.  A teď navíc ještě strach a obavy z budoucnosti. V mnohém nevidíme východiska. Avšak pokaždé, když se setkáme pravdivě s Bohem, je jeho odpovědí ujištění o jeho věrné, trvající lásce. Tak jako ženě v evangeliu,  nám nabízí své přijetí, odpuštění, pokoj.  Jeho láska nás tak uschopňuje pokaždé nově vykročit a aktivně naplňovat svou nejasnou budoucnost také naším milosrdenstvím. Ve světě máme mnoho soužení. Ježíš ale říká:  "Vzchopte se, já jsem přemohl svět.“ J16,33 Nemějme obavy odkrýt před Ježíšem vše, co je v nás zamrzlé, odumřelé, co nás zevnitř ničí, co nedáváme, co okolo nás staví zdi a bere naději. Pokud svolíme, Ježíš se toho může dotýkat a vracet naději, abychom mohli vykročit dál. Pokaždé nám tak znovu otevírá bránu do svého království, které není "říší z pohádek". Je reálné. A i když nepřišlo ještě v plnosti, díky jeho lásce mezi námi ho můžeme zakoušet už nyní, ať se děje cokoli. Rozhodnutí je na každém z nás.

- Příležitost ke svátosti smíření tento týden: pondělí a středa – přede mší svatou; (v pátek se nebude zpovídat), sobota: 9,30 – 10,30 hodin (5 kněží). V neděli od 14 hodin se zpovídá v Uherském Brodě (farní i klášterní kostel).

- Ve čtvrtek a pátek kněz navštíví nemocné se svatým přijímáním od 9 hodin.

- Na květnou neděli se světí kočičky (přineste si) a také se odevzdávají pokladničky postní almužny.

- Děti dostaly velikonoční události v obrazech. Fotky vyrobených obrazů pošlete do Květné neděle na farní e-mail fadolninemci@ado.cz Již nyní jsou na webu farnosti první fotky. Těšíme se na další.

- Děti, nezapomeňte v neděli opět přinést potvrzený „postní certifikát“.

- V sobotu 9. 4. má úklid kostela skupina č. 18.

Nedělní odpoledne v naší Netradiční Misijní cukrárně se opět příjemně vydařilo. Nikdy nás neunaví děkovat všem, kteří se s chutí a radostí zapojili do této akce a  pomohli vytvořit toto naše společné dílo. Dětem za to, že se s nadšením a trpělivostí věnovaly hostům, maminkám u mytí nádobí, v baru, u zákusků, koordinátorkám dětí, organizačnímu týmu, našim cukrářkám za výborné zákusky a všem pomocníkům za jejich ochotu a obětavost, protože bez dobrých lidí s dobrým srdcem, by se tato akce nemohla uskutečnit. Děkujeme vám, hostům naší cukrárny, kteří jste přišli a strávili s námi hezké odpoledne a svým mlsáním a peněžním darem přispěli na misijní projekt „Podpora katechistů, misionářů a farníků v Paraguay“, kteří se věnují dětem. Výtěžek 33 750Kč byl odeslán právě jim. Můžete se opět těšit na další mlsání na Misijní neděli 23.10.2022. Všem ještě jednou děkují  P. Petr Hofírek,  Erika Uhrová, Jana Fibichrová  

Máme moc být v ráji s Bohem již nyní, být šťastní s ním i v této chvíli, pokud milujeme, jak on miluje, pokud pomáháme, jak on pomáhá, pokud dáváme, jak on dává, pokud sloužíme, jak on slouží.                            (Matka Tereza)

Misijní klubko děkuje všem, kteří navštívili jarmark na netradiční cukrárně a zakoupením ručně vyrobených výrobků přispěli chudým a potřebným lidem. Celkový obnos činil 10.380,- Kč a z toho 2600,- Kč za obrazy z motýlích křídel, který byl zaslán do středoafrické republiky přes organizaci SIRIRI. Pán Bůh zaplať!

V mnoha situacích života se v nás zrodí nesprávná myšlenka, že bych to zvládl třeba i bez druhého. Je to velký omyl, slepá cesta! Musíme proti takovým myšlenkám stavět lepší: spolu, společně, navzájem z toho se rodí nové a krásné věci. Vzájemné propojování mezi mužem a ženou přináší velké obohacení, pokoj a růst.

Teorie genderové ideologie, která by mohla působit moderně, není krokem dopředu, ale krokem zpět! Je zde jiné řešení: zlepšit komunikaci. Řešení vztahových problémů napomáhá – více mluvit, více naslouchat, více se poznávat, protože rozdílnost spojená láskou vytváří harmonii.

Jak často slyšíme od nesezdaných: Na společný život nepotřebuji žádný papír. Ale tu přece nejde o papír, ale o vyjádření důvěry v druhého člověka, touhy po zakořenění a jistotě. Kéž bych se dokázal pokojně a jasně projevit tam, kde je to potřeba: Soužití bez manželství je málo a je sobecké! Manželství a rodina je víc!

Chtěl bych poděkovat všem manželům za to, že spolu vytrvali v různých obdobích svého života! Je to velký příklad, který musíme znovu povýšit. Prozatímnost a provizorium, zkusíme to spolu: nepatří do lidských, manželských a rodinných vztahů. Je to jako zapínání knoflíku do nesprávné dírky v domnění, že to bude dobré.

Je dobře známý výrok papeže Františka, že církev má být polní nemocnicí. To se má projevovat v mnoha rovinách i v našem vztahu k rozvedeným. Spolu s pastýři církve máme šířit přijímání těchto bratří a sester do svého středu, povzbuzovat je a umožnovat jim, aby čerpali z Božího slova i liturgie pro sebe i službu jiným.

Pro každé vaření musíme mít připraveny základní suroviny, bez nichž se nedá pokrm připravit. Také náš vztah k Bohu potřebuje tři základní postoje, aby byl opravdový. Je to láska, nestačí jen víra, musím mít Boha rád. Dále cit, který vychází z toho, že

Nejednou v evangeliích Ježíš upozorňuje, že Tóra, Zákon, přikázání nejsou nástrojem smrti pro každého, kdo je neplní, ale měřítkem, které učí člověka vidět svět Božíma očima. Můžeme se dnes modlit za tyto „Boží oči“ i pro nás a naše společenství.

1. ČTENÍ Iz 50,4-7

Izaiáš od 49. kapitoly předkládá texty o „služebníku Hospodina“. V nich mluví o jeho utrpení, ponížení, ale také vítězství. Slova se naplní v událostech dnešního evangelia.

Pán, Hospodin, mi dal dovedný jazyk, abych uměl znaveného poučovat utěšujícím slovem. Každé ráno mi probouzí sluch, abych ho poslouchal, jak je povinnost učedníka. Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já se nezdráhal, necouvl nazpět. Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bili, své líce těm, kteří rvali můj vous. Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou. Pán, Hospodin, mi však pomáhá, proto nejsem potupen. Proto dávám své tváři ztvrdnout v křemen a vím, že nebudu zahanben.

2. ČTENÍ Flp 2,6-11

Jde o hymnus, který je klíčovým novozákonním textem. Všimněme si spojení „sám sebe se zřekl“ (doslova sám sebe zmařil, oloupil), které vyjadřuje nejhlubší Kristovo sebevydání pro nás.

Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

EVANGELIUM                 Lk 19,28-40

Ježíš vstupuje do Jeruzaléma jako očekávaný král. Zvolání „Požehnaný…“ je citace mesiánského Žalmu 118. Jde o faktické provolání Ježíše králem.

Když se přiblížil k Betfage a Betánii u hory, která se jmenuje Olivová, poslal napřed dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do protější vesnice. Jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na kterém ještě neseděl žádný člověk; odvažte ho a přiveďte! A kdyby se vás někdo zeptal: ‘Proč ho odvazujete?’, odpovíte mu takto: ‘Pán ho potřebuje.’“ Ti, kdo byli posláni, odešli a nalezli všechno, jak jim to řekl. Když oslátko odvazovali, ptali se jich jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“ Odpověděli: „Pán ho potřebuje.“ Přivedli oslátko k Ježíšovi, přehodili přes ně pláště a vysadili na ně Ježíše. Jak se ubíral dál, prostírali mu na cestu své pláště. Když už se blížil ke svahu Olivové hory, začal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny zázraky, které viděli na vlastní oči, a provolávali: „Požehnaný, který přichází jako král ve jménu Páně! Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“ Někteří farizeové ze zástupu na něj volali: „Mistře, zakaž to svým učedníkům!“ Odpověděl: „Říkám vám: Budou-li oni mlčet, bude křičet kamení.“