V jeruzalémském chrámě Ježíš zastihl prodavače býčků, ovcí a holubů i směnárníky, jak tam sedí. Tu si udělal z provazů důtky, vyhnal je všechny z chrámu a řekl jim: „Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“ Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: „Horlivost pro tvůj dům mě stravuje.“ (srov. Jan 2, 13 - 17)

Čtení z evangelia nám ozřejmuje, že pravým chrámem, tedy „místem“, kde přebývá Boží sláva a kde je možné setkat se s Bohem, je sám Ježíš. Apoštol Pavel pak dodává, že každý, kdo v Ježíše uvěřil a přijal jeho Ducha, je také chrámem Božím.

Ježíše „stravovala horlivost“ pro Boží dům – pro jeruzalémský chrám, který je předobrazem pro moje nitro, které má být naplňováno Duchem svatým. On sám toužil zjevovat Otcovu velikost, krásu i slávu.

A co „stravuje“ mě, pro co horlím já? Záleží mi na tom, aby mé nitro bylo chrámem, aby bylo svaté a dávalo druhým možnost zakoušet Boží blízkost a dobrotu?

A neudělal jsem ze svého srdce taky tak trochu tržnici? Co jsem tam natahal a nepatří to do chrámu? Co chce z mého srdce Ježíš vykázat?

Postní doba je příležitostí Ježíšovi naslouchat a dovolit mu, aby dal mé nitro do pořádku. 

• Dar ročníku 1949 na opravy kostela 600 Kč. Dar ročníku 1940: 700 Kč. Další dary: 3 000 Kč. Pán Bůh zaplať!
• Tento týden se zapisují úmysly živých jubilantů na duben až červen.
• Josefové vybírají na kostel v sákristii kostela.

Počet nemocných v naší obci se naštěstí nezvyšuje, takže není nutné ještě více omezovat počet účastníků bohoslužeb. Stále tedy platí, že na mši svatou může přijít pouze nejbližší rodina, která dala úmysl (domluva s Erikou Uhrovou 739080307). Výjimečně další farníci, kteří si to osobně domluví s knězem nebo s Erikou (pokud jste nebyli několik týdnů na mši svaté v kostele, tak zavolejte Erice). I když respirátor není přímo nařízen v prostoru kostela, prosím, abyste ho používali. Také používejte při příchodu i odchodu dezinfekci a sedejte si na místa barevně označená, aby byly zachovány rozestupy. Všechny mše svaté, křížové cesty a další pobožnosti se vysílají na rádiu AudioKostel (www.audiokostel.cz nebo www.farnostnemci.cz). Mše svaté jsou také přenášeny na farním facebooku.

Tato neděle nese název „radostná“ (lze užívat růžové liturgické barvy), tedy Velikonoce se blíží. Církev doprovází katechumeny v poslední fázi jejich přípravy na křest, proto mnohde proběhnou skrutinia (modlitby za osvobození od Zla). Ve čteních zazní základní pravda křesťanské víry (kérygma). Dnes se také mohou číst texty z cyklu A.

1. ČTENÍ 2 Kron 36,14-16.19-23

Čteme závěr knihy, popisující dobu po roce 612 př. Kr. Judsko se po rozkvětu propadlo do politických bojů mezi dvěma světovými hegemony, Egyptem a říší Babyloňanů. Izraelité hledali různé výhody politikařením, což však skončilo dobytím Jeruzaléma a vyhnanstvím pro mnoho lidí. Z něho byli propuštěni po 40 letech perským králem Kýrem.

Všechna knížata, kněží i lid se dopustili mnoha nevěrností. Napodobovali všechny hanebnosti pohanů a poskvrnili chrám, který si Hospodin posvětil v Jeruzalémě. Hospodin, Bůh jejich otců, posílal k nim bez ustání své posly, neboť měl soucit se svým lidem a se svým příbytkem. Ale oni se posmívali Božím poslům, pohrdali jeho slovy a tupili jeho proroky, až se vznítil Hospodinův hněv proti jeho lidu, že už nebylo léku. Nepřátelé spálili Boží chrám, zbořili hradby Jeruzaléma, všechny jeho paláce vydali napospas ohni a zničili všechny jeho cenné předměty. Nabuchodonosor vystěhoval do Babylóna všechny jeho obyvatele, kteří unikli meči. Sloužili jemu a jeho synům jako otroci až do zřízení perského království, aby se splnilo Hospodinovo slovo pronesené Jeremiášovými ústy, dokud by země nedostala náhradu za nezachovávané soboty. Po všechny dny zpustošení odpočívala, až se naplnilo sedmdesát let. V prvém roce perského krále Kýra vzbudil Hospodin ducha Kýra, perského krále, aby se splnilo Hospodinovo slovo pronesené Jeremiášovými ústy, a on dal prohlásit – i písemně – po celém království: Tak praví Kýros, perský král: Všechna království země mi dal Hospodin, Bůh nebes. On mi přikázal, abych mu vystavěl chrám v Jeruzalémě, který je v Judsku. Kdo je mezi vámi ze všeho jeho lidu? Ať je Hospodin, jeho Bůh, s ním. Ať jde do Jeruzaléma!

2. ČTENÍ  Ef 2,4-10

Text je jedním z nejlepších shrnutí křesťanské víry! Všichni jsme propadli Božímu soudu pro své hříchy (Ef 2,1-3). Všimněme si vazby mezi Boží milostí a našimi skutky.

Bratři! Nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou, a když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem. Milostí jste spaseni! Když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. Tím chtěl v budoucím čase ukázat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám, a to pro Krista Ježíše. Milostí jste tedy spaseni skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to dar Boží! Dostáváte ho ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit. Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům. Bůh je předem připravil, abychom je pak uskutečňovali ve svém životě.

EVANGELIUM    Jan 3,14-21

Janovo evangelium obsahuje několik křestních katechezí, v nichž se osvětlují základní články víry v Krista. Jednou z těchto katechezí je i rozhovor Ježíše s Nikodémem. Právě zde zaznívají nejznámější slova shrnující naši víru (Jan 3,16).

Ježíš řekl Nikodémovi: „Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak záleží v tomto: Světlo přišlo na svět, ale lidé měli raději tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Každý totiž, kdo páchá zlo, nenávidí světlo a nejde ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny. Kdo však jedná podle pravdy, jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“

ZAMYŠLENÍ

„Tak Bůh miloval svět…“ Jak moc má Bůh člověka rád! Každý může získat život bez ohledu na své postavení, majetek, schopnosti… Stačí uvěřit a přijmout Pána Ježíše do svého života. Postní doba se často představuje jako čas, kdy si musíme něco odpírat. Ve skutečnosti jde o čas, kdy znovu objevujeme velikost Boží lásky.