Archiv pořadů bohoslužeb

POŘAD BOHOSLUŽEB HORNÍ NĚMČÍ
od 16.4. do 24.4.2022 - 16. týden

SOBOTA 16.4.2022 BÍLÁ SOBOTA
18:30 HN Velikonoční vigilie - mše svatá
NEDĚLE 17.4.2022 SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ
09:00 HN
Za farníky
PONDĚLÍ 18.4.2022 PONDĚLÍ V OKTÁVU VELIKONOČNÍM
09:00 Slavkov Na poděkování Bohu za dožití 80 let života, za ochranu a pomoc Boží, dar zdraví pro celou rodinu
ÚTERÝ 19.4.2022 ÚTERÝ V OKTÁVU VELIKONOČNÍM
Dnes mše sv. není
STŘEDA 20.4.2022 STŘEDA V OKTÁVU VELIKONOČNÍM
Dnes mše sv. není
ČTVRTEK 21.4.2022 ČTVRTEK V OKTÁVU VELIKONOČNÍM
18:00 HN Za +rodiče Jankových a Lukášovy, dva sourozence, celou +rodinu, Boží pomoc a ochranu Panny Marie pro živé rodiny
PÁTEK 22.4.2022 PÁTEK V OKTÁVU VELIKONOČNÍM
Dnes mše sv. není
SOBOTA 23.4.2022 SOBOTA V OKTÁVU VELIKONOČNÍM
Dnes mše sv. není
NEDĚLE 24.4.2022 2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ (BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ)
09:00 HN
Za +Jiřího Michálka, Jaroslava Michálka, +Antonína Hambálka, +rodinu Michálkovu a Hambálkovu a všechny blízké i vzdálené příbuzné

ZAMYŠLENÍ - Co tu po nás zůstane?

Až se ukáže Kristus, náš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě. (Kol 3.4)

V týdnu před Velikonoci zemřeli dva lidé, které jsem znala. Jejich odchod z tohoto světa mě zasáhl a přiměl k přemýšlení. Je zvláštní myslet na to, že na tomto světě jednoho dne nebudeme. Zdá se mi, že je přirozené a dobré čas od času uvažovat nad významem našeho života. Možná i pociťovat obavy ze smrti, z toho, co po nás zbyde, jaký bude náš odkaz. Je zřejmé, že i když z tohoto světa fyzicky odejdeme, zanecháváme tu jako lidé jakýsi svůj odkaz. To, co jsme v životě vykonali, ať už dobrého nebo zlého, zůstává. Pokud se celý život snažíme čerpat z Boží dobroty a chceme toto dobro šířit dál, byť se nám to někdy nedaří, může se náš odkaz stát požehnáním pro naše nejbližší, pro naše potomky, kteří přijdou po nás…. Plody našich skutků žijí dál, i když my již na tomto světě nejsme. Ale zcela zásadní odkaz po sobě ale zanechal Ježíš Kristus. Dotýká se to každého z nás po všechny generace. Přinesl do tohoto světa více dobra než kdo jiný, a nakonec obětoval i svůj život za nás všechny, abychom se i my mohli jednoho dne žít u Boha život v plnosti. Dokážeme také žít tak, abychom po sobě v tomto světě zanechávali dobro? Nevymlouvejme se na to, že nejsme tak dokonalí jako Ježíš. V ničem to neměl jednodušší než my. A ve spojení s ním náš život a jednání dostávají zásadní neohraničenou hodnotu. Každý náš drobný skutek milosrdenství, lásky a dobra je důležitý a dostává nekončící význam. Vstupme do Velikonoční radosti s odhodláním přibližovat se Ježíši, Jeho životu, Jeho jednání. Aleluja.

NEDĚLNÍ OHLÁŠKY

- Dar na kostel: 1 000 Kč. Příští neděli je pravidelná měsíční sbírka na opravy kostela. Pán Bůh zaplať za všechny dary.

- Ve středu 20. dubna se uskuteční na faře v Uherském Brodě v 19 hodin přednáška ředitele Muzea Jana Amose Komenského a archeologa Mgr. Miroslava Vaškových, Ph.D. s názvem Archeologické nálezy v Uherském Brodě. Přednášku pořádá Cyrilometodějská křesťanská akademie. Všichni jste srdečně zváni.

- V sobotu 23. 4. je Újezdci u Uherského Brodu ve 14,30 hodin pohřeb P. Josefa Červenky.

- V neděli 24. dubna se bude na faře v Uherském Brodě promítat v 18 hodin film Ježíš. Jde o věrné zpracování Ježíšova života podle evangelisty Lukáše. Zajímavostí je, že tento film je nejpřekládanějším filmem v historii kinematografie. Jste srdečně zváni.

PŘIPRAVUJEME SE NA NEDĚLI: 24/4/2022

Slavíme osmý den oslavy Vzkříšení – Velikonoc. Plni radosti zpíváme Aleluja nad Božím vítězstvím. Co nám nyní klade Kristus na srdce? Co je to klíčové poselství Vzkříšeného? Tento den je od roku 2000 nazýván neděle Božího milosrdenství podle duchovního poselství Faustyny Kowalské.

  1. ČTENÍ Sk 5,12-16

Shrnující zpráva následuje po dlouhém vyprávění o prvním zázraku apoštolů, následném vyšetřování před radou a po příběhu o Ananiášovi a Safiře, kteří chtěli první komunitu církve ošidit. Následovat bude opět zázrak a vyšetřování. Naše shrnující zpráva tedy ukazuje, že evangelium nelze zastavit a povědomí o něm bude stále růst.

Apoštolové konali mnoho znamení a zázraků v lidu. Všichni se jednomyslně shromažďovali v Šalomounově podloubí. Z ostatních se k nim nikdo neodvažoval připojit, ale lidé o nich mluvili s velkou úctou. Stále rostl počet mužů i žen, kteří přijímali víru v Pána. Dokonce i na ulici vynášeli nemocné a kladli je na lehátka a na nosítka, aby, až půjde Petr okolo, alespoň jeho stín padl na někoho z nich. Také z okolních měst se sbíhalo do Jeruzaléma mnoho lidí a přinášeli nemocné i trápené nečistými duchy; a ti všichni byli uzdravováni.

  1. ČTENÍ Zj 1,9-11a.12-13.17-19

Knihu Zjevení nelze číst jako běžný popis událostí. Jan zvláštním jazykem, plným barvitých obrazů a přirovnání, vykládá skutečnost Božího vítězství a lidského zápasu o spásu. Hned na začátku po úvodním pozdravu popisuje již tímto jazykem své povolání k sepsání této knihy a především Hospodina.

Já, Jan, váš bratr, účastník vašich soužení, Království i trpělivosti v Ježíši, dostal jsem se pro hlásání Božího slova a pro svědectví o Ježíšovi na ostrov, který se jmenuje Patmos. A jednou v den Páně jsem upadl do vytržení a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice: „Své zjevení napiš do knihy a pošli sedmi církevním obcím.“ Obrátil jsem se, abych se podíval po tom hlase, který ke mně mluvil. A když jsem se obrátil, uviděl jsem sedm zlatých svícnů a uprostřed těch svícnů postavu podobnou Synu člověka, oblečenou do řízy a přepásanou na prsou zlatým pásem. Když jsem ho uviděl, padl jsem mu k nohám jako mrtvý. On na mě položil pravici a řekl: „Nic se neboj! Já jsem První i Poslední, Živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. Napiš tedy své vidění: nynější i to, které přijde později.“

EVANGELIUM                 Jan 20,19-31

Vyprávění Janova evangelia dostalo v posledních kapitolách velký spád: Ježíš byl ukřižován, na začátku dvacáté kapitoly však přijdou ženy ke hrobu… Nyní Vzkříšený poprvé potkává učedníky. V takto vypjatém okamžiku zaznívá nejzásadnější poselství Vzkříšeného. Následný týden a přítomný Tomáš otevírají otázku, jak mají uvěřit ti, kdo „nebyli u toho“.

Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj!“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili.“ Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu.