Archiv pořadů bohoslužeb

POŘAD BOHOSLUŽEB HORNÍ NĚMČÍ, DOLNÍ NĚMČÍ
od 26.3. do 3.4.2022 - 13. týden

SOBOTA 26.3.2022 SOBOTA 3. POSTNÍHO TÝDNE
Dnes mše sv. není
NEDĚLE 27.3.2022 4. NEDĚLE POSTNÍ (LAETARE)
08:30 HN Pobožnost křížové cesty
09:00 HN Za farníky
PONDĚLÍ 28.3.2022 PONDĚLÍ 4. POSTNÍHO TÝDNE
18:00 HN Za +Oldřicha Zelinku, rodiče Zelinkovy a Gálovy, duše v očistci, dar zdraví a ochranu Panny Marie pro celou živou rodinu.
ÚTERÝ 29.3.2022 ÚTERÝ 4. POSTNÍHO TÝDNE
18:00 HN Mše svatá
STŘEDA 30.3.2022 STŘEDA 4. POSTNÍHO TÝDNE
Dnes mše sv. není
ČTVRTEK 31.3.2022 ČTVRTEK 4. POSTNÍHO TÝDNE
16:30 Slavkov Křížová cesta v kapli
17:00 Slavkov Mše svatá
PÁTEK 1.4.2022 PÁTEK 4. POSTNÍHO TÝDNE
Dnes mše sv. není
SOBOTA 2.4.2022 SOBOTA 4. POSTNÍHO TÝDNE
Dnes mše sv. není
NEDĚLE 3.4.2022 5. NEDĚLE POSTNÍ
08:30 HN Pobožnost křížové cesty s dětmi
09:00 HN Mše svatá (zvláště pro děti a rodiče)
10:30 DN Za farníky

ZAMYŠLENÍ - Máme svobodu jednat dobře i zle

Syn z podobenství o marnotratném synu se rozhodne odejít z domu svého otce. Chce si život zařídit po svém. Vezme si svůj podíl majetku a jde. Otec mu v tom nebrání a neudělá nic, co by omezilo synovu svobodu. Ale celou dobu na něj myslí a vyhlíží, kdy se vrátí. Scéna, kterou leckterý rodič zná. Dospělé dítě se nějak rozhodne, a rodič čeká a doufá, že si jeho milované dítě svým rozhodnutím příliš nezkomplikuje život. Vyhlíží je s nadějí, že se vrátí. Svoboda je dar a zároveň i břemeno. Neseme důsledky svého jednání. S přínosy i následky svých rozhodnutí se musíme vyrovnávat sami. Je moudré Boží rozhodnutí, že jsme svobodní lidé, a ne nějaké loutky nebo roboti. Možná nás někdy napadne otázka, a v této době možná víc než kdy jindy, jak Bůh může na to všechno dívat. On nám dal ale svobodu a zároveň slíbil, že ve všem bude s námi. Ve všech našich samostatných a nezávislých rozhodnutích, dobrých i špatných. A nabízí nám - i čeká, až se k němu vrátíme. Slíbil nám, že s námi bude i tehdy, když musíme nést důsledky špatných rozhodnutí někoho jiného a ponese je s námi. To, jak se rozhodujeme, záleží na tom, čím své myšlení a jednání utváříme. Co je základem našeho jednání. Budeme-li žít v Boží blízkosti, necháme-li se inspirovat Ježíšovým myšlením a činy, pak můžeme zakoušet, že svoboda pro nás bude darem a důsledky našeho jednání budou pro tento svět obdarováním. Bude se lépe žít nejen nám, ale i blízkým kolem nás. A náš dobrý Bůh se bude radovat s námi.

POSTNÍ SBÍRKA TRVANLIVÝCH POTRAVIN A ZÁKLADNÍ DROGERIE

Charita Uherský Brod vyhlašuje postní sbírku trvanlivých potravin a základní drogerie. Výtěžek sbírky bude sloužit lidem, kteří utíkají před válkou z Ukrajiny i lidem v nouzi našeho regionu. Pracovníci Charity budou potraviny vybírat v Horním Němčí ve středu 30. 3. od 16:45 do 16:55 hodin na parkovišti  u kostela. Ve Slavkově se  potraviny vybírají průběžně na Obecním úřadě. Předem moc děkujeme.

NEDĚLNÍ OHLÁŠKY

- Dary na kostel: 2 000 Kč. Pán Bůh zaplať.

- Příští neděli bude křížová cesta a mše svatá zvláště pro děti. Prosím, pozvěte své děti a vnuky.

- Příležitost ke svátosti smíření tento týden (mimo farnost): sobota - Vlčnov: 9:30 - 10:30 hodin, neděle - Strání: 14:00 - 15:30 hodin. Předvelikonoční zpovídání bude v Dolním Němčí o týden později v sobotu 9. 4. od 9:30 hodin. V Horním Němčí a Slavkově v úterý 12. 4. večer.

z Postních kapek – biskup Josef Nuzík o rodině

Je to moc dobré mít bratra, sestru nebo oba. Žít tyto vztahy přináší nejen radost, ale i námahu, může dokonce dojít i k obtížím v soužití. Jak je pro nás sourozence i rodiče dobré vědět, že nám i s těmito problémy pomáhá Ježíš tak, aby láska a odpuštění vítězily nad konflikty, napětím a nenávistí.

Kolik je to životních postojů, kterým se učíme už v rodině. Patři mezi ně i mezilidské soužití – bratrství. Někdy nám to může připadat až úsměvné, když se obdarované dítě ptá, jestli by nemohlo dostat dobrotu také pro svého bratra nebo sestru. Kéž toto vnímání - mám bratra - se dostává i mimo vlastní rodinu.

V pohádkách dávají mladým zkoušeným lidem častokrát dobrou radu tajemné babičky a dědové. Tento obraz nepatří jen do pohádek, je velmi užitečný i v naší době, která má nabídku řady poraden. Moudré slovo od staršího má mnohokrát vzácnou cenu. Aby to nastalo, musí mít mladí kus pokory a staří laskavou odvahu.

Strom je krásný v každém ročním období. O lidském věku to platí ještě víc! Nemá své přednosti jen mládí či střední věk. Tak jako musí přijít mladí lidé na to, že ke svému pravému štěstí potřebují děti, tak podobně musí objevovat, že mnoho životních zážitků mně pomohou zpracovat ti, kteří prošli cestou života přede mnou.

Jistý kněz navštěvoval jednu babičku v domě, kde bydlela s mladými, ale hodně osamocena. Po čase ji kněz radil: Myslím, že by Vám bylo lepší v pensionu s druhými, nebyla byste tak sama. To nejde, odpověděla žena, v tomto domě by se už nikdo nemodlil. Kéž je dost takových seniorů a mladých, kteří tuto pomoc ocení.

Ve stáří má člověk své osvědčené metody, které pomáhají udržovat svěžest a mírní bolesti těla. Modlitba je takovým velice širokospektrálním lékem na mnoho stavů vlastní duše, ale velmi účinně pomáhá, když ji využíváme také na nejrůznější stavy zaneprázdněných, schvácených a roztěkaných duší kolem nás.

Naučit se správně prožívat sváteční den a čas, je umění. Je kolem nás mnoho pokroucených způsobů, jak i křesťané prožívají sváteční dny. Předně je to den Páně, je to jeho den, v němž má být zvláštním způsobem přítomen. Nedělní mše svatá nám přináší nejhlubší důvod k radosti a slavení, je to přece setkání s Vítězným Kristem.

PAPEŽ FRANTIŠEK I NÁM HLÁSÁ EVANGELIUM

Archanděl Gabriel se třikrát ujímá slova a obrací se k Panně Marii. Poprvé jí při pozdravu říká: „Raduj se, milostiplná! Pán s tebou!“ (Lk 1,28). Příčinu veselí a důvod k radosti odhaluje těchto pár slov: Pán je s tebou. Bratře, sestro, dnes můžeš slyšet, jak jsou tatáž slova adresována tobě, každému z nás, můžeš si je přisvojit pokaždé, když přistoupíš k Božímu odpuštění, protože v něm ti Pán praví: „Jsem s tebou“.

25.3.2022, kázání papeže

Vyznat se ve zpovědi znamená dopřát Pánu radost z toho, že nás opět pozvedne. V jádru toho, co budeme prožívat, nestojí naše hříchy, ale Boží odpuštění. Zkusme si představit, že by středem svátosti byly naše hříchy: vše by záviselo na nás, našem pokání a úsilí, našich povinnostech. Ale tak to není – středem je On, který nás vysvobozuje a znovu staví na nohy.

PŘIPRAVUJEME SE NA NEDĚLI: 3/4/2022

Prožíváme postní dobu, vzácný čas obnovy naší víry. Před očima nemáme asketická cvičení, ale klíčové události ze života našeho Spasitele. Nejednou v evangeliích Ježíš upozorňuje, že Tóra, Zákon, přikázání nejsou nástrojem smrti pro každého, kdo je neplní, ale měřítkem, které učí člověka vidět svět Božíma očima. Můžeme se dnes modlit za tyto „Boží oči“ i pro nás a naše společenství.

  1. ČTENÍ Iz 43,16-21

Kniha proroka Izaiáše je složena z více částí, které vznikly v různých historických situacích. Náš text patří do období babylonského zajetí (586–539 př. Kr.), kdy lid zlomený zajetím a vzdáleností od domova přestal doufat, že se vrátí. Ale Bůh připomíná události přejití Rákosového moře, když je vyváděl z Egypta. Stejně bude jednat i dnes.

Tak praví Hospodin, který vytvořil v moři cestu, v mohutných vodách stezku, který vyvedl vozy i koně, vojsko i silné reky; všichni spolu leží, již nevstanou, jako knot zhasli, dohořeli. „Nevzpomínejte na věci minulé, nedbejte na to, co se dávno stalo! Hle, já dělám věci nové, teď již vzcházejí, což to neznáte? Cestu vytvořím na poušti a řeky na neschůdných místech. Divoká zvěř mě oslaví, šakalové a pštrosi, že jsem dal vodu na poušti, řeky na neschůdných místech, abych napojil svůj lid, svého vyvoleného. Ten lid jsem stvořil pro sebe, bude hlásat mou chválu.“

  1. ČTENÍ Flp 3,8-14

Bratři! Všecko považuji za škodu ve srovnání s oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista a byl s ním spojen; nemám přece vlastní spravedlnost, která se získá zachováváním Zákona, ale tu, která se dává tomu, kdo věří v Krista, totiž tu, která přichází od Boha a spočívá na víře. Tak na sobě poznám Krista i moc jeho zmrtvýchvstání a účast v jeho utrpení; a protože umřel on, i já mu chci být v tom podobný. Potom, jak doufám, dosáhnu i vzkříšení z mrtvých. Tím neříkám, že už bych toho dosáhl nebo že už jsem dokonalý; ale ze všech sil se snažím to uchvátit, protože i mne samého uchvátil Kristus Ježíš. Bratři, já si nenamlouvám, že už jsem to uchvátil. Ale o jedno mi jde: nedbám na to, co je za mnou, ale ženu se k tomu, co je přede mnou. Běžím k cíli za vítěznou nebeskou odměnou, ke které nás Bůh povolal skrze Krista Ježíše.

EVANGELIUM                Jan 8,1-11

Text o cizoložné ženě mnohé nejstarší rukopisy neobsahují. Jde tedy zřejmě o literární vsuvku. Některé rukopisy obsahují doplněk: „vytráceli se, jeden po druhém, zahanbeni ve svědomí“. Ač jde o vsuvku, je text součástí posvátného celku Bible. Proč přivedli farizeové ženu za Ježíšem? Nejde jim o hříšnici, ale o plnění litery Zákona!

Ježíš odešel na Olivovou horu. Ale brzo ráno se zase objevil v chrámě a všechen lid přicházel k němu. On se posadil a učil je. Tu k němu učitelé Zákona a farizeové přivedli ženu přistiženou při cizoložství. Postavili ji doprostřed a řekli mu: „Mistře, tato žena byla dopadena v cizoložství při činu. Mojžíš nám v Zákoně nařídil takové ženy ukamenovat. Co říkáš ty?“ Tou otázkou ho chtěli přivést do úzkých, aby ho měli z čeho obžalovat. Ježíš se však sehnul a psal prstem na zem. Když na něj nepřestávali dotírat otázkami, vzpřímil se a řekl jim: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí kamenem první!“ A sehnul se opět a psal na zem. Když to uslyšeli, jeden za druhým se vytráceli, starší napřed, až zůstal on sám a žena před ním. Ježíš se vzpřímil a řekl jí: „Ženo, kam se poděli? Nikdo tě neodsoudil?“ Odpověděla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od nynějška už nehřeš!“

K ZAMYŠLENÍ

Dnes již nevíme, zda bylo reálné v době Ježíšově skutečně odsoudit cizoložnou ženu ke kamenování a zabít ji. Ale Zákon to opravdu říká. Farizeové ani tolik nechtěli usvědčit ženu jako Ježíše. Chtěli ho „doběhnout“ v situaci, kdy by měl buď podpořit plnění Božího zákona, anebo ho popřít. Tím by dokázal, že není od Boha, vždyť Boží Zákon přeci nelze popřít! Ježíš mlčí. S některými lidmi nelze vést diskuse, lze je pouze usvědčit z pokrytectví. Bohu nejde o smrt hříšníka, ale aby se obrátil a žil. Ježíšovi jde nejen o ženu, ale i o žalobce, kteří potřebují pochopit, že jednají podle tvrdého srdce.

PŘIPRAVUJEME SE NA NEDĚLI: 3/4/2022

Prožíváme postní dobu, vzácný čas obnovy naší víry. Před očima nemáme asketická cvičení, ale klíčové události ze života našeho Spasitele. Nejednou v evangeliích Ježíš upozorňuje, že Tóra, Zákon, přikázání nejsou nástrojem smrti pro každého, kdo je neplní, ale měřítkem, které učí člověka vidět svět Božíma očima. Můžeme se dnes modlit za tyto „Boží oči“ i pro nás a naše společenství.

  1. ČTENÍ Iz 43,16-21

Kniha proroka Izaiáše je složena z více částí, které vznikly v různých historických situacích. Náš text patří do období babylonského zajetí (586–539 př. Kr.), kdy lid zlomený zajetím a vzdáleností od domova přestal doufat, že se vrátí. Ale Bůh připomíná události přejití Rákosového moře, když je vyváděl z Egypta. Stejně bude jednat i dnes.

Tak praví Hospodin, který vytvořil v moři cestu, v mohutných vodách stezku, který vyvedl vozy i koně, vojsko i silné reky; všichni spolu leží, již nevstanou, jako knot zhasli, dohořeli. „Nevzpomínejte na věci minulé, nedbejte na to, co se dávno stalo! Hle, já dělám věci nové, teď již vzcházejí, což to neznáte? Cestu vytvořím na poušti a řeky na neschůdných místech. Divoká zvěř mě oslaví, šakalové a pštrosi, že jsem dal vodu na poušti, řeky na neschůdných místech, abych napojil svůj lid, svého vyvoleného. Ten lid jsem stvořil pro sebe, bude hlásat mou chválu.“

  1. ČTENÍ Flp 3,8-14

Svatý Pavel naráží na hlasatele evangelia, kteří ovšem požadují, aby noví křesťané plnili všechny příkazy Mojžíšova zákona, především obřízku. Protože v originále je zde užit expresivní výraz, lze tušit, že Pavel ukazuje, jak marné je stavět pouze na plnění příkazů.

Bratři! Všecko považuji za škodu ve srovnání s oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista a byl s ním spojen; nemám přece vlastní spravedlnost, která se získá zachováváním Zákona, ale tu, která se dává tomu, kdo věří v Krista, totiž tu, která přichází od Boha a spočívá na víře. Tak na sobě poznám Krista i moc jeho zmrtvýchvstání a účast v jeho utrpení; a protože umřel on, i já mu chci být v tom podobný. Potom, jak doufám, dosáhnu i vzkříšení z mrtvých. Tím neříkám, že už bych toho dosáhl nebo že už jsem dokonalý; ale ze všech sil se snažím to uchvátit, protože i mne samého uchvátil Kristus Ježíš. Bratři, já si nenamlouvám, že už jsem to uchvátil. Ale o jedno mi jde: nedbám na to, co je za mnou, ale ženu se k tomu, co je přede mnou. Běžím k cíli za vítěznou nebeskou odměnou, ke které nás Bůh povolal skrze Krista Ježíše.

EVANGELIUM                Jan 8,1-11

Text o cizoložné ženě mnohé nejstarší rukopisy neobsahují. Jde tedy zřejmě o literární vsuvku. Některé rukopisy obsahují doplněk: „vytráceli se, jeden po druhém, zahanbeni ve svědomí“. Ač jde o vsuvku, je text součástí posvátného celku Bible. Proč přivedli farizeové ženu za Ježíšem? Nejde jim o hříšnici, ale o plnění litery Zákona!

Ježíš odešel na Olivovou horu. Ale brzo ráno se zase objevil v chrámě a všechen lid přicházel k němu. On se posadil a učil je. Tu k němu učitelé Zákona a farizeové přivedli ženu přistiženou při cizoložství. Postavili ji doprostřed a řekli mu: „Mistře, tato žena byla dopadena v cizoložství při činu. Mojžíš nám v Zákoně nařídil takové ženy ukamenovat. Co říkáš ty?“ Tou otázkou ho chtěli přivést do úzkých, aby ho měli z čeho obžalovat. Ježíš se však sehnul a psal prstem na zem. Když na něj nepřestávali dotírat otázkami, vzpřímil se a řekl jim: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí kamenem první!“ A sehnul se opět a psal na zem. Když to uslyšeli, jeden za druhým se vytráceli, starší napřed, až zůstal on sám a žena před ním. Ježíš se vzpřímil a řekl jí: „Ženo, kam se poděli? Nikdo tě neodsoudil?“ Odpověděla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od nynějška už nehřeš!“

K ZAMYŠLENÍ

Dnes již nevíme, zda bylo reálné v době Ježíšově skutečně odsoudit cizoložnou ženu ke kamenování a zabít ji. Ale Zákon to opravdu říká. Farizeové ani tolik nechtěli usvědčit ženu jako Ježíše. Chtěli ho „doběhnout“ v situaci, kdy by měl buď podpořit plnění Božího zákona, anebo ho popřít. Tím by dokázal, že není od Boha, vždyť Boží Zákon přeci nelze popřít! Ježíš mlčí. S některými lidmi nelze vést diskuse, lze je pouze usvědčit z pokrytectví. Bohu nejde o smrt hříšníka, ale aby se obrátil a žil. Ježíšovi jde nejen o ženu, ale i o žalobce, kteří potřebují pochopit, že jednají podle tvrdého srdce.

POSTNÍ KAPKY 2022 – www.postnikapky.cz