Archiv pořadů bohoslužeb

POŘAD BOHOSLUŽEB HORNÍ NĚMČÍ, DOLNÍ NĚMČÍ
od 20.2. do 27.2.2022 - 08. týden

NEDĚLE 20.2.2022 7. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
09:00 HN Na poděkování Bohu za dožití 90 let, za +manžela, rodiče, za ochranu a pomoc Boží pro celou živou rodinu
PONDĚLÍ 21.2.2022 SV. PETRA DAMIANIHO, BISKUPA A UČITELE CÍRKVE
Dnes mše sv. není
ÚTERÝ 22.2.2022 SVÁTEK STOLCE SV. PETRA, APOŠTOLA
Dnes mše sv. není
STŘEDA 23.2.2022 PAMÁTKA SV. POLYKARPA, BISKUPA A MUČEDNÍKA
Dnes mše sv. není
ČTVRTEK 24.2.2022 ČTVRTEK 7. TÝDNE V MEZIDOBÍ
15:00 Slavkov Pohřeb pana Vojtěcha Čecha
17:00 HN Mše svatá
PÁTEK 25.2.2022 PÁTEK 7. TÝDNE V MEZIDOBÍ
Dnes mše sv. není
SOBOTA 26.2.2022 SOBOTA 7. TÝDNE V MEZIDOBÍ, NEBO SOBOTNÍ PAMÁTKA PANNY MARIE
Dnes mše sv. není
NEDĚLE 27.2.2022 8. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
07:30 DN Za farníky
09:00 HN Za +rodiče Františka a Annu Kohoutkovy, +prarodiče, duše v očistci a Boží ochranu pro celou živou rodinu

ZAMYŠLENÍ - Máme být za blbečky?

Ježíš řekl svým učedníkům: „Vám, kteří posloucháte, říkám: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují.“ (Lk 6, 27)

Ježíšův výrok o nastavení druhé tváře je obecně známý i mezi lidmi, kteří evangelium nikdy nečetli. Většina nekřesťanů ví, že Ježíš vyzýval své učedníky, aby se tak chovali. Považují to za slabost či za důkaz, že v běžném životě není možné podle Ježíšova učení jednat. Dokonce i mnoho křesťanů to považuje za přehnané, za kazatelskou nadsázku, případně umí vysvětlit, že to tak Ježíš nemyslel. Ale co když chceme brát jeho slova vážně? Opravdu se máme nechat bít, okrádat a ještě k tomu žehnat těm, kdo nám ubližují? Jedním z klíčů k pochopení Ježíšových výzev je shrnující věta: „Jak chcete, aby lidé dělali vám, tak vy dělejte jim.“ Ježíš nás nezve na prvním místě k tomu, abychom si nechali všechno líbit a byli „za blbečky“, ale ke svobodě, ve které naše jednání neurčují druzí a jejich chování k nám. Jsme zváni milovat druhé, prokazovat dobrodiní, modlit se za druhé a žehnat jim. Za všech okolností, protože jsme se rozhodli jednat dobře a nechceme se nechat strhnout ke zlu. Je to ale vůbec možné? A stojí to za to? Odměnou nám podle Ježíšových slov bude to, že tak skutečně budeme Božími dětmi, budeme se podobat našemu nebeskému Otci. Uschopnit nás k tomu může právě zkušenost s tím, jak On jedná se všemi lidmi, osobní zkušenost s jeho dobrotou, bezpodmínečnou láskou a milosrdenstvím.

NEDĚLNÍ OHLÁŠKY

- Příští neděli je sbírka na svatopetrský haléř. Finanční dary se odesílají přes Arcibiskupství do Vatikánu a papež je pak během roku rozděluje mezi nejpotřebnější.

PAPEŽ FRANTIŠEK I NÁM HLÁSÁ EVANGELIUM

Lidstvo, které je mistrem ve vedení válek a honosí  se vědeckým a intelektuálním pokrokem, v otázkách míru zaostává. Musíme se modlit a prosit o mír.

18.2.2022, promluva k členům Kongregace pro východní církve

Bohužel nejen lidstvo, ale také každý člověk má v sobě sklon řešit konflikty “válečně”. Cesta pokoje a míru k druhému člověku je sice náročná, ale jediná správná. Prosme v těchto dnech zvláště za mír na hranicích Ukrajiny. Ale o vzájemný pokoj usilujme i ve svém osobním životě.

OTÁZKY A ODPOVĚDI O NAŠÍ VÍŘE UVÁDÍME DO ŽIVOTA

Proč jsou svátosti účinné?

Svátosti jsou účinné prostým udělením, protože v nich působí sám Kristus, který uděluje milost, již svátosti naznačují, nezávisle na osobní svatosti udělovatele. Nicméně plody svátostí závisí také na dis­ pozicích toho, kdo je přijímá.

Když přijímáme svátost, máme jistotu, že v nás působí Bůh. Ale i ten největší dar nepřinese maximální užitek, pokud ho nepřijmeme s vděčností a nesnažíme se ho rozvíjet. A to platí i o svátostech. Nestačí jen přijímat svátosti (někdy slyším: “Já mám všechno. Křest, přijímání i biřmování.”), ale je nutné ze svátostí žít. Jsem pokřtěný - chovám se tedy jako křesťan. Byl jsem u svatého přijímání - často se s Kristem chci v eucharistii setkávat. Jsem biřmovaný - žiji zodpovědně svoji víru a snažím se ji rozvíjet.

PŘIPRAVUJEME SE NA NEDĚLI: 27/2/2022

Jak rádi zvláště starší lidé poučují mládež. Ale učit, předávat zkušenost a moudrost života, není taková samozřejmost. Mnohé zkušenosti platí jen v dobovém kontextu, jindy nejde o zkušenost, ale zahořklost… Skutečná moudrost života je vázaným darem. Jakou moudrost života předáváme my?

  1. ČTENÍ Sir 27,5-8

Kniha Sirachovcova je velmi pozdním textem Starého zákona (začátek 2. stol. př. Kr.). Pomocí přísloví, rad, výstrah i hymnů poučuje mladého muže o životě, víře i tradici otců.

V sítu, kterým se třese, zůstane smetí, právě tak zůstane vina na člověku, když je prozkoušen. V peci se osvědčí nádoba od hrnčíře, člověk se osvědčí, když s ním mluvíš. Ovoce ukáže, jak byl strom pěstěn, právě tak slovo vyjádří myšlenky lidského srdce. Nikoho nechval, než ho vyzkoušíš, tak se totiž osvědčí člověk.

  1. ČTENÍ 1 Kor 15,54-58

Pokračujeme ve čtení 15. kapitoly 1. listu Korinťanům, v němž mimo jiné svatý Pavel odpovídal na otázku, co znamená vzkříšení mrtvých. Čteme závěr této dlouhé teologické úvahy.

Bratři! Až toto tělo porušitelné vezme na sebe neporušitelnost, a toto tělo smrtelné vezme na sebe nesmrtelnost, potom se vyplní to, co stojí v Písmu: „Vítězně je smrt navždy zničena! Smrti, kdepak je tvoje vítězství? Smrti, kdepak je tvůj bodec?“ Ten bodec smrti je hřích, a hřích zase čerpal svou moc ze Zákona. Ale Bohu díky! On nám popřává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista. Proto buďte pevní, moji milí bratři, nedejte se zviklat a vždy vynikejte v díle Páně. Víte přece, že vaše námaha není marná, když ji konáte ve spojení s Pánem.

EVANGELIUM                Lk 6,39-45

Již minulou neděli jsme otevřeli blahoslavenství z Lukášova evangelia a tzv. Řeč na rovině (6,17-49). Jde o určitý duchovní kodex a současně Ježíšův komentář, jak naplnit smysl Desatera. Textu předchází zvolání: „Nesuďte, a nebudete souzeni… Dávejte, a bude vám dáno.“ (6,37-38)

Ježíš řekl učedníkům přirovnání: „Může slepý vést slepého? Nespadnou oba do jámy? Není žák nad učitele; když se dokonale vyučí, bude jako jeho učitel. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Jak můžeš říkat svému bratru: ‘Bratře, dovol, ať ti vyndám z oka třísku’, a sám nevidíš ve svém oku trám? Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra. Není dobrý strom, který dává špatné ovoce, ani zase špatný strom, který dává dobré ovoce. Každý strom se pozná po vlastním ovoci. Z trní nesbírají fíky a z bodláčí nesklízejí hrozny. Dobrý člověk vydává z dobré pokladnice svého srdce dobro, ale zlý ze zlého vydává zlo. Jeho ústa mluví to, čím přetéká srdce.“

K ZAMYŠLENÍ

Jak rádi poučujeme druhé. Je to však vždy na místě? Nejde spíše o nevyžádané rady, které ostatní jen rozčilují, nebo jsou dokonce směšné. Ježíš varuje zhruba takto: „Nepohrdejte tím, kdo dnes ví méně než vy. Brzy bude stejně chytrý a možná mnohem více. Nedávejte rady ʻna počkáníʼ, když tušíte, že sami mnoho věcí nevíte.“ Je důležité, abychom znali své limity a byli schopni uznat vlastní omezení. Dnes se ale zde rodí nový problém. S rozvojem počítačové gramotnosti se starší generace mnohdy jeví jako ta méně znalá. Kristova výtka není mířena jen starším lidem, kteří možná rádi poučují. Je mířena i mladé generaci, která je v něčem více znalá. Úcta k druhému je klíč k moudrosti bez ohledu na věk!