Dobrotivý je Bůh ke všem a soucit má se všemi... Ž 145,9

My lidé se mezi sebou často hodnotíme, poměřujeme, kdo je lepší a kdo méně dobrý. Vzájemně se hádáme, přeme, pomlouváme a odsuzujeme. K tomu pak ještě dodáváme vzájemné podezírání: „On mi to určitě dělá naschvál, to není jinak možné…“ A nejhorší je, když přesně „víme“, jak to ten druhý má, vždyť je to přeci jasné, protože když někdo takto jedná, znamená to, že… Často mi na mysl přijde Exupéryho citát: „Správně vidíme jen srdcem“. Kdo z nás se dívá častěji srdcem, než očima? Když nás druzí pohoršují nebo rozčilují, z jakého pohledu je hodnotíme? V biblickém citátu výše stojí, že „Bůh má soucit se všemi...“. Je snad Bůh naivní slaboch a bezmocný hlupák, když k nám má i přes všechny naše slabosti stále lásku a neustále nabízí další šance? Mohli bychom říct, že Bůh to s tou svou dobrotivostí daleko nedotáhne, protože dnešní svět není stavěný pro takové „dobráky“, ale pro ty, kteří si umí jít tvrdě za svým.  Někteří lidé by proto někdy spíše chtěli mít Boha – „tvrďáka manažera“, „autoritáře“, „pevnou ruku“, který (těm druhým) řekne: „Propouštím tě pro nadbytečnost“ nebo „V posledním kvartálu je tvůj výkon dost mizerný – máš padáka“... Proč může být náš Bůh soucitný, milosrdný a laskavý? Protože je silný a svrchovaný. Je tvůrce všeho a nikdo nemá větší moc než on. Nepotřebuje si tedy autoritu dokazovat autoritářstvím a tvrďáctvím. Může být proto soucitný a milosrdný. I k těm, kdo se od něho odvracejí. Ale zároveň je i spravedlivý. Bůh na nás vždy a za všech okolností hledí srdcem. Chceme-li se mu přibližovat, začněme se častěji dívat také tak. Možná budeme překvapení, co všechno uvidíme…

- Dary na kostel: 2 000 Kč. Dar na kapli: 1 000 Kč. Pán Bůh zaplať.

- Centrum pro rodinu Uherský Brod zve všechny rodiny na Pouť Rodin na Svatém Antonínku, která se bude konat v neděli 22. 5. 2022 od 12 hodin. Připraven je bohatý program pro celou rodinu. Bližší informace jsou na plakátku.

- Výzva Charity: Můžete nabídnout ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny? Tato forma pomoci pro lidi na útěku na území našeho děkanátu je stále potřeba! Pro více informací volejte pracovnici Charity Uherský Brod Janu Borákovou 739 547 620.

Pauline Jaricot, francouzská laička se narodila 22. července 1799. V lednu 2022 uplynulo 160 let od jejího úmrtí, byla prohlášena za ctihodnou 25. února 1963 svatým Janem XXIII. 26. května 2020 papež František schválil zveřejnění dekretu uznávajícího zázrak připisovaný přímluvě Ctihodné Paulin Jaricot. Je zakladatelkou Společenství Živého růžence a  Díla šíření víry. Velkou radostí pro papežské misie je  blahořečení Pauline Jaricot a to dne 22. května 2022 během eucharistické slavnosti v Lyonu na dvousté výročí založení Papežského misijního díla šíření víry.

Narodila se v bohaté rodině v Lyonu a po 15 letech pohodlného života zažila fyzické a duchovní utrpení, v jehož kontextu měla prostřednictvím svátostí hlubokou zkušenost s Bohem. Odpuštění a hluboká modlitba ji přivedly k překonání vážného traumatu a od té chvíle se její život radikálně změnil. Pauline přišla zasvětit svůj život Bohu slavnostním slibem v kapli Panny Marie Fourvière v Lyonu a věnovala se výhradně službě Bohu v chudých a nemocných, denně navštěvovala nemocnice a nevyléčitelně nemocné lidi, obvazovala jim rány a nabízela slova útěchy. Pomoc potřebným doprovázel život intenzivní modlitby, přijímání eucharistie denně, přímluvy za obrácení hříšníků a za evangelizaci světa.

MODLITBA O PŘÍMLUVU PAULINE JARICOT

Pane, Tys přišel na tuto zem, abys lidem dal život, a dal jim ho v hojnosti. Pauline Jaricot se celým svým životem oddala Tvému dílu; založila dílo Šíření víry a modlitbu Živého růžence, a duchovně tak podpořila misie ve světě. Její touhou bylo, aby co největší množství lidí poznalo život v Pánu, aby každý mohl v plnosti žít s Bohem. Pauline Jaricot, ty jsi obětovala svůj život pro šíření Božího království skrze službu Bohu a lidem. Přimlouvej se za nás, aby nám Bůh dal milost, o kterou prosíme. Amen

Velikonoční doba se blíží ke svému vrcholu. Pozornost liturgie se soustředí na život církve z moci Ducha svatého, což neznamená bezproblémový život bez nových výzev a hledání odpovědí. Jak se projevuje Boží vedení uprostřed takových otázek?

1. ČTENÍ Sk 15,1-2.22-29

Ocitáme se v Jeruzalémě kolem roku 48 po Kr. Evangelium bylo hlásáno již na mnoha místech mimo Palestinu. Ale s tím vyvstává zásadní otázka: Nakolik musí obrácení pohané nejprve zachovávat židovské předpisy a nakolik jsou pro ně jako křesťany nezávazné? Proto se schází první koncil (Sk 15,4-21). Jeho závěry jsou obsahem našeho textu.

Někteří lidé přišli z Judska do Antiochie a poučovali bratry: „Nedáte-li se podle mojžíšského zvyku obřezat, nemůžete dojít spásy.“ Pavel a Barnabáš se však s nimi dostali do hádky a úporně se s nimi o to přeli. Bylo proto rozhodnuto, aby se kvůli této sporné otázce Pavel, Barnabáš a někteří z nich odebrali k apoštolům a starším do Jeruzaléma. Tehdy se apoštolové a starší spolu s celou církevní obcí rozhodli, že ze svého středu vyberou několik mužů a pošlou je s Pavlem a Barnabášem do Antiochie, totiž Judu, kterému říkali Barsabáš, a Silu – vedoucí muže mezi bratry. A po nich poslali toto psaní: „Apoštolové a starší posílají bratrský pozdrav bratrům v Antiochii, Sýrii a Kilíkii, obráceným z pohanství. Dověděli jsme se, že vás někteří lidé z našeho středu znepokojili a popletli svými řečmi, ačkoli k tomu nedostali od nás žádné pověření. My jsme se tedy nyní jednomyslně rozhodli, že vybereme některé muže a pošleme je k vám zároveň s naším drahým Barnabášem a Pavlem, lidmi, kteří nasadili svůj život pro našeho Pána Ježíše Krista. A tak jsme vypravili Judu a Silu, aby vám to vyložili ještě ústně. Rozhodl totiž Duch svatý i my, že vám nemá být ukládáno žádné další břemeno kromě těchto nutných věcí: vyvarovat se toho, co bylo obětováno modlám, krve, masa z udušených zvířat a smilstva. Budete-li se těchto věcí chránit, jednáte správně. Buďte zdrávi.“

2. ČTENÍ Zj 21,10-14.22-23

Navazujeme v četbě na minulou neděli. Kniha Zjevení apoštola Jana je dílo psané zvláštním jazykem plným paralel, metafor a symbolů. V této knize jsme se dostali až k závěrečným kapitolám, které popisují konečné Boží vítězství a odměnu spravedlivých. Nechme se strhnout emotivním popisem nebe – místa, které pro nás připravuje Bůh.

Anděl mě přenesl v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha a září Boží vznešeností. Jiskřilo jako nejvzácnější kámen, jako křišťálově průhledný jaspis. Mělo silné a vysoké hradby s dvanácti branami, na nich dvanáct andělů a jména nadepsaná na nich jsou jména dvanácti izraelských kmenů. Tři brány ležely k východu, tři brány k severu, tři brány k jihu a tři brány k západu. Městské hradby mají dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů. Chrám jsem v něm však neviděl, neboť Pán Bůh vševládný a Beránek – to je jeho chrám. A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly, protože ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek.

EVANGELIUM                 Jan 14,23-29

Ocitáme se ve večeřadle. Apoštolové již zažili mytí nohou. Nyní je Ježíš povzbuzuje: „Ať se vaše srdce nechvěje“ (Jan 14,1). A na tomto podkladě otevírá tajemství niterného Božího života – tajemství vztahu Otce a Syna. Zjevuje působení „Přímluvce“ – Ducha svatého.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává moje slova. A přece slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. To jsem k vám mluvil, dokud ještě zůstávám u vás. Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já. Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. Slyšeli jste, že jsem vám řekl: ‘Odcházím’ a ‘zase k vám přijdu’. Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já. Řekl jsem vám to už teď, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane.“

K ZAMYŠLENÍ

Církev zakouší nejednu složitou situaci. Nejde jen o správné porozumění víře a její věrné zachovávání, ale i o běžné zajištění fungování. A k tomu Pán říká: „Pokoj vám dávám“. Pokoj je stav srdce, když je v klidu, bez ohrožení, strachů… Ježíšův pokoj je darem Ducha svatého. I uprostřed otázek, starostí, dokonce uprostřed válečných hrůz umí Bůh vstupovat do srdce a vnášet pokoj. Tento pokoj je živý, tvůrčí, protože ho přináší Boží Duch. Je to pokoj, který nenechává věci ležet ladem, ani nejde o rezignaci či lenost. Je to pokoj, který motivuje, vítr, který vede loď, aby plula do cíle.