Bůh řekl Mojžíšovi: „Viděl jsem bídu svého lidu, slyšel jsem jejich nářek; ano, znám jejich bolesti. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil z ruky Egypťanů a vyvedl je z oné země…“ Dále Bůh Mojžíšovi pravil: „Řekni lidu: ‘Hospodin, Bůh mě k vám posílá!’“ (Bible, Ex 3,13-15)

Ví Bůh o děsivé situaci na Ukrajině? Ví Bůh o mých osobních těžkostech? Ví Bůh o těžkostech lidí v mém okolí? Zajímá ho to? Dělá pro to něco? Nebo jen přihlíží ze svých „vzdálených výšin“? A pokud pro nás Bůh něco dělá, jak? O Bohu toho samozřejmě příliš nevíme. Ale věříme, že to, co potřebujeme vědět, nám sdělil. Například to, že zná naše srdce, zná náš život, ví o nás, soucítí s námi, chce pro nás dobro a chce nás vést… Dokonce sám přišel v Ježíši na tento svět, žil s námi náš život

a na vlastní kůži prožil lidskou krutost a smrt na kříži. A přesto hlásal, že Bůh je dobrý a že dobro nakonec zvítězí. Nabízí nám, abychom náš život žili s ním, abychom se nechali proměňovat a vrůstali do dobra. Víme také, že se Bůh dotýká srdcí lidí, které posílá pomáhat druhým. Posílá je i ke mně. A dokonce i mě vysílá ke druhým lidem. Ježíš se totiž ztotožňuje s každým člověkem, když říká: „Cokoliv  jste udělali komukoliv z nejposlednějších lidí, mně jste udělali..." (srov. Mt 25,40). Lze tak říci, že Ježíš dnes umírá u ukrajinského Charkova, je dítětem, které se narodilo v ostřelovaném Kyjevě, nebo je dvacetiletým brancem vyslaným na frontu. Ale čeká na nás i v lidech v našem okolí. Naslouchejme proto Bohu jako Mojžíš. Nechme proměňovat své srdce a buďme připraveni být: Božíma rukama, které chrání, pomáhají a hladí, Božíma ušima, které druhým naslouchají v jejich těžkostech, Božíma očima, které pohledem dodávají odvahu a sebedůvěru, Božím srdcem, které druhé přijímá i s jejich nesnesitelnostmi, Boží štědrou rukou, která hojně přispívá tam, kde je to potřeba, Božím člověkem, který se vydává za druhými do jejich temnot. Neboť cokoliv jsme udělali pro nejposlednějšího člověka, udělali jsme pro tvůrce a vlastníka vesmíru, který zaručuje, že dobro bude nakonec triumfovat.

- Národní sbírka na mládež: 13 100 Kč. Josefové na kostel darovali 5 700 Kč. Další dary: 5 000Kč. Pán Bůh zaplať.

- Modlitby Třídenní Modlitby matek budou v pátek (křížová cesta přede mší svatou a pobožnost po mši) a v sobotu ve 14 hodin.

- Úmysly na mši svatou na další čtvrtletí dávejte do krabice vzadu v kostele.

- Příští neděli vás srdečně zveme na 12. Netradiční misijní cukrárnu od 14 hodin v kulturním domě.

- Děti, nezapomeňte v neděli opět přinést potvrzený „postní certifikát“.

- V sobotu 26. 3. má úklid kostela skupina č. 16.

- POZOR! Příští neděli se mění čas.

- Cyrilometodějská křesťanská akademie Uherský Brod všechny zve na přednášku dominikánského kněze Jana Rajlicha s názvem Afrika - kontinent slonů, žiraf, lidí a víry. Přednáška se uskuteční ve středu 23. března v 19 hodin na faře v Uherském Brodě.

Děti jsou radostí rodiny i společnosti, říká papež František a každý otec a matka, kteří prožili v rodině tu velkou změnu po narození prvního dítěte, by to mohli potvrdit. Je jisté, že by bylo více opravdové radosti v srdci rodičů i více naděje ve společnosti, kdyby každé dítě bylo vnímáno jako dar, kterému se nic nevyrovná.

Každé dítě je jedinečné a neopakovatelné, jiné a odlišné. I tuto pravdu si musí rodiče připomínat, aby v dítěti viděli syna nebo dceru podle Božího plánu. Z tohoto postoje se rodí láska k dítěti, ne protože je krásné, takové či onaké, že smýšlí jako já nebo ztělesňuje moje touhy, ale protože je dítětem, s nímž má Bůh svůj plán.

Člověk musí kráčet vpřed i při svém životě v rodině, není možné se zastavit. Zdá se, že je to dnes pro nás těžší, i přes vše, co máme, je pro nás budoucnost nejistá. Ale náš nebeský Otec jde před námi, čeká na nás, pomáhá nám činit kroky vpřed, někdy rychleji, jindy pomaleji. Tempo musíme nechat na něm a to je dobře!

Boží přikázaní nám pomáhají nastavit také vztahy v rodině. Čtvrté, zdůrazňuje vztah úcty k rodičům. Tam, kde se tato úcta nežije, se to projevuje na stavu společnosti. Koho by napadlo, že vyprahlost, nenasytnost, neochota k rodičovství, stav, kdy je všechno považováno za starost, tíhu a riziko, může vyrůstat z neúcty?

Ten, kdo měl možnost vyrůstat v početné rodině, může vydat svědectví o tom, jak ho tento život obohatil. Není však možné přistupovat k počtu dětí bez zodpovědnosti a schopností, které mají rodiče. Ale rozhodně by nás nemělo ve vztahu k počtu dětí ovládat sobectví ani přehlíživý pohled na početnou rodinu.

Všichni známe Ježíšova slova: Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království (Mt 18,3). Jeho slova nám připomínají potřebu uchovat si po celý život vědomí závislosti na Bohu i bližních, protože v lásce, dobrotě, péči, pomoci, odpuštění si nemůžeme vystačit sami, to všechno nám musí prokazovat druzí.

Všechno se může stát naším pánem i práce, ze které máme radost, která nás těší a baví. Přerušení pracovní činnosti je důležitým krokem, který nám umožňuje svátečním odpočinkem se vzdálit od ekonomického přístupu a vnímat to, co se nedá koupit, vyrobit ani spotřebovat a co dostávám úplně zdarma od Pána všeho stvoření.

Na závěr audience papež vyzval všechny přítomné, aby se v duchu připojili k modlitbě, kterou připravil neapolský arcibiskup Msgr. Domenico Battaglia:

Odpusť nám válku, Pane.

Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nad námi hříšníky!

Pane Ježíši, narozený pod kyjevskými bombami, smiluj se nad námi!

Pane Ježíši, který jsi zemřel v náručí své matky v bunkru v Charkově, smiluj se nad námi!

Pane Ježíši, vyslaný ve dvaceti letech na frontu, smiluj se nad námi!

Pane Ježíši, který dosud vidíš ozbrojené ruce ve stínu svého kříže, smiluj se nad námi!

Odpusť nám, Pane,

odpusť, když se nespokojíme s hřeby, jimiž jsme ti probodli ruku, a nadále se opíjíme krví mrtvých rozervaných zbraněmi.

Odpusť nám, Pane, jestliže se tyto ruce, které jsi stvořil k péči, staly nástroji smrti.

Odpusť nám, Pane, když nadále zabíjíme svého bratra,

odpusť, když nadále jako Kain sbíráme kameny ze svého pole, abychom zabili Ábela.

Odpusť nám, Pane, když svým vyčerpáním nadále ospravedlňujeme svou krutost, pokud svou bolestí obhajujeme brutalitu svých činů.

Odpusť nám válku, Pane. Odpusť nám válku, Pane.

Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, snažně tě prosíme! Zadrž Kainovu ruku!

Osviť naše svědomí,

ať se nestane naše vůle,

nenechávej nás napospas našim vlastním činům!

Zastav nás, Pane, zastav nás!

A až zadržíš Kainovu ruku, postarej se i o něj. Je to náš bratr.

Pane, zabrzdi násilí! Zastav nás, Pane!