- Sbírka na církevní školy: 4 000 Kč. Dary na kostel: 1 000 Kč. Pán Bůh zaplať.

- Od úterý 14. 6. se zapisují úmysl živých jubilantů na červenec, srpen a září.

- V neděli po mši svaté bude procesí obcí s Nejsvětější svátostí oltářní. Je to naše veřejné vyznání víry v Boha a Ježíše přítomného v eucharistii. Přijďte v kroji a pozvěte děti.

- Ve čtvrtek 30. 6. 2022 při mši svaté v 17 hodin v katedrále sv. Václava v Olomouci je rozloučení s otcem arcibiskupem Janem Graubnerem. Pokud bude alespoň 30 poutníků z Dolního a Horního Němčí, pojede autobus. Odjezd by byl ve 14 hodin a návrat kolem 21 hodin. Příspěvek na dopravu 100 Kč. Nahlaste se co nejdříve paní Warchilové.

Tuto neděli se na některých místech slaví slavnost Těla a krve Páně. Texty z 12. neděle v mezidobí odhalují zlomový okamžik v působení Pána Ježíše. Může prohra, smrt, pád být něčím, co dějiny světa pohne k dobrému? Jak těžké je, když sami zakoušíme nějakou prohru či ztrátu! Dnes se můžeme modlit za zvládnutí takových momentů v životě svém nebo našich blízkých.

1. ČTENÍ Zach 12,10-11

Zachariášova předpověď (6. stol. př. Kr.) směřuje ke konci věků. Národy obklíčí Jeruzalém, ale nic nezmohou. Přislibuje se porážka pronárodů. Megido bylo místo řady bitev a klíčové prohry Judska v bitvě s Egyptem 609 př. Kr., je také ztotožňováno s Armagedonem (Zj 16,16).

Toto praví Hospodin: „Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji ducha milosti a prosby o slitování, budou hledět na mne. Budou naříkat nad tím, kterého probodli, jako se naříká nad jediným synem, budou nad ním lkát, jako se lká nad prvorozeným synem. V onen den bude v Jeruzalémě veliký nářek, jako se naříká v Hadad-Rimmonu na megidské pláni.“

2. ČTENÍ Gal 3,26-29

Svatý Pavel pokračuje ve výkladu otázky našeho ospravedlnění před Bohem na základě víry, a nikoli na základě splnění předpisů Tóry. V předchozím verši 3,23 říká: „Dokud nepřišla víra, byli jsme zajatci, které Zákon střežil…“

Bratři! Vy všichni jste Boží děti skrze víru v Krista Ježíše, vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista: už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; všichni jste jeden v Kristu Ježíši.

A když patříte Kristu, jste tedy Abrahámovo potomstvo a dědici podle zaslíbení.

EVANGELIUM                 Lk 9,18-24

V synoptických evangeliích se nachází jeden zlomový okamžik, který právě dnes připomínáme. Až dosud Ježíš mluvil převážně k zástupům, konal zázraky, poučoval. Ale nyní začne těm nejbližším ukazovat ještě jiný význam svého příchodu na zem. To apoštolové dosud netušili…

Když se Ježíš o samotě modlil a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: „Za koho mě lidé pokládají?“ Odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní myslí, že vstal jeden z dávných proroků.“ Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr odpověděl: „Za Božího Mesiáše!“ On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a dodal, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen. Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho.“

K ZAMYŠLENÍ

Izraelské dějiny obsahují několik zlomových okamžiků. Mezi lety 630 až 609 př. Kr. se Izrael stal zemí prospívající jak ekonomicky, tak duchovně. Vše ale přerušila bitva u Megida (609 př. Kr.) v kopcích nad Galileou. Postupně se tak Izrael stal vazalem a nakonec byl zcela zničen (886 př. K) a nastalo babylonské zajetí. A přece to nebyl konec. Bůh využil tragédii k novému oživení víry, vyzdvižení Písma v životě Izraelitů… Ježíš o 600 let později vede apoštoly k porozumění událostem, které nastanou. Sám zemře, bude umučen, ale to nebude konec! Zapřít sám sebe nemusí být jen nepříjemné asketické cvičení. „Vzít svůj kříž“ znamená nevzdat život, neutíkat před složitostí či nezakrývat oči před realitou. Mnohé obtížné momenty mají řešení a Bůh nás jimi umí provést.