Víme totiž, až bude stržen stan, v kterém tady na zemi bydlíme, že nám Bůh dá obydlí jiné. Ne dům udělaný lidskýma rukama, ale věčný v nebi. (2 Kor 5,1)

Málokdo se těší na smrt - Žije-li někdo (momentálně) šťastně, je-li někdo v plné síle, nebo má-li před sebou nějakou nadějnou událost, sotva se bude těšit na to, až „bude stržen jeho pozemský stan“ - tedy na to, až zemře. A nemá-li člověk křesťanskou víru, mohou mu potom takováto slova o nějakém věčném domově v nebi připadat jako klamná iluze a laciná útěcha.

Důvěra v Boha může jít až za hranici smrti - Nechtít zemřít a žít zde věčně? Taková představa časově neomezeného přebývání v tomto životě a na této zemi by byla velikou a nebezpečnou iluzí. Byl by to život v ustavičném klamu. „Člověk by totiž měl na vše dostatek času, neexistovalo by nic dramatického, život by neměl spád a svět by byl plný otrávených, unavených a unuděných lidí“ (Jan Sokol). Je tedy otázkou, zda by představa nikdy nekončícího pobytu na této zemi byla pro člověka opravdu lákavá. Člověk nemůže poznat, jak to bude vypadat za hranicí smrti - to prostě z pozice života na této na zemi nejde. Ale člověk může už na této zemi poznávat Boha, pro kterého smrt neplatí. Může mu důvěřovat, může vrůstat do stále plnějšího spojení s ním. Může se na plné setkání s ním těšit. A ta důvěra může jít až k hranici smrti, vlastně až za její hranici.

Co nám Bůh připravil? - Jak tedy bude konkrétně vypadat „věčný dům v nebi“, to přesně nevíme a ani nepotřebujeme vědět. Každý z nás je ale pozván věřit Bohu, s nímž můžeme žít už zde na zemi. Můžeme mu věřit, že nechce věčnou smrt nikoho z nás. Můžeme mu věřit, že s každým z nás má láskyplné úmysly. A můžeme věřit příslibu, že: „Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani na lidské srdce nevstoupilo, to připravil Bůh těm, kteří ho milují." (1 Korintským 2,9)

• Ročník 1954 daroval na kostel 1 400 Kč. Další dary: 2 300 Kč. Pán Bůh zaplať.
• V pátek 18. 6. v 18:30 je studentská mše v Nivnici. Po mši svaté bude posezení na zahrádce místní Orlovny.
• Antonínové vybírají na kostel v sakristii.
• Zapisují se úmysly živých jubilantů na další čtvrtletí.

 Na mši svatou ve všední den není třeba lístek. Ale na nedělní bohoslužby je potřeba si vyzvednout lístek v předsíni kostela (od pondělí).  Kdo byl na mši svaté tuto neděli, dejte příští neděli přednost ostatním farníkům. Od pátku jsou zbývající lístky k dispozici pro všechny.

Centrum pro rodinu Uherský Brod ve spolupráci s farností Uherský Brod a katechety děkanátu vás všechny zve na Děkanátní setkání dětí a rodičů do Uherského Brodu v sobotu 19. června odpoledne. Od 13 hodin bude program na stanovištích kolem centra města a v 16 hodin společná mše svatá ve farním kostele. Z organizačních důvodů vás prosíme, abyste se na setkání přihlásili na webu akce www.setkani.maweb.eu, kde najdete také další informace. Těšíme se na společně prožité odpoledne.

 Pro církev má od jejích počátků veliký význam pouť, tedy putování na místa, kde se ve společenství a v modlitbě zvlášť intenzivně setkáváme s druhými i s Pánem. Cílem poutí zpravidla bývají chrámy či sanktuária, ale jeden druh pouti překonává hranice konkrétních míst. Zaměřuje se přímo na Nejsvětější Svátost oltářní, kdekoliv se kolem ní scházíme. Je to eucharistický kongres.  Slovo „kongres“ možná zní trochu úředně, ve skutečnosti jde o náboženské setkání, které je příležitostí ve společenství prožít a oslavit skutečnost, že Eucharistie je největším darem, který nám Pán odkázal. Kromě eucharistických kongresů v jednotlivých diecézích či zemích – v České republice byl naposledy před šesti lety – se pravidelně koná také kongres mezinárodní, organizovaný Svatým stolcem. Ten nejbližší je svolán do Budapešti v termínu od 5. do 12. září letošního roku a papež František plánuje osobně předsedat slavnostní závěrečné mši svaté v neděli 12. září.  Rádi bychom Vás proto do Budapešti co nejsrdečněji pozvali – každého osobně i celá farní či jiná společenství. Kdo by se chtěl zapojit do české delegace mířící do Budapešti, může sám či přes duchovního správce kontaktovat Poutní centrum královéhradecké diecéze, které přípravu cesty koordinuje. E-mail: poutnik@bihk.cz nebo telefon: 731598752. Potřebné informace najdete rovněž na stránkách www.cirkev.cz. Doufejme, že cestování po Evropě - za předepsaných hygienických podmínek – bude bezproblémové. Blíže budou jednotliví účastníci informováni podle vývoje. Ostatní věřící vyzýváme, aby se k eucharistickému kongresu připojili modlitbou právě ve farnostech či jiných společenstvích.   Vaši biskupové

ÚKOL PRO KAŽDOU FARNOST: VYTVOŘIT FARNÍ PASTORAČNÍ PLÁN DO KONCE ČERVNA. - Nejde o plán akcí, ale o stanovení cílů a hledání cest.

5) Kdo prožil oslovující setkání s Kristem, nemůže si to nechat pro sebe, ale musí o tom hlásat druhým. K tomu chceme vést všechny, kterým se věnujeme, aby se apoštolské nadšení stalo každodenním stylem života jednotlivců i celých společenství, aby se křesťanská zvěst vtělovala do kultury našeho národa. Zvláště chceme zapojit mládež, které jsou nadšení i obětavost blízké, a rodiny, které jsou dnes mimořádně ohrožené.

• Jak hlásat druhým o Kristu?
• Jak mají hlásat Krista jednotlivci a společenství?
• Jak vtělovat křesťanství do kultury obce?
• Jak motivovat mládež do života farnosti?

Své postřehy můžete anonymně napsat na papír a vhodit do schránky na faře.
Vy, kteří zvládáte práci s internetem, prosím, abyste své náměty psali do online dokumentu na této webové adrese: https://1url.cz/3KQWi

Dnešní neděle připomíná evangelijní pojem Boží království. Co to přesně je? Je to totéž jako církev nebo ho lze ztotožnit s nějakou politickou vládou? Boží vláda ve světě se často nepodobá našim představám, jak by Bůh měl zasáhnout. Je tedy Boží království jen ideál nebo je to reálná skutečnost? Jak funguje? Můžeme ho nějak spatřit?

1. ČTENÍ  Ez 17,22-24

Na začátku 6. stol. př. Kr. byl Izrael dobyt babylonským králem a mnoho lidí včetně Ezechiela bylo odvedeno do zajetí. Nově dosazená vláda v Izraeli, konkrétně král Sidkijáš, usilovala o tajné spojenectví s Egyptem, což skončilo o deset let později zdrcující tragédií. Ezechiel předpovídá tyto události (Ez 17), ale zaslibuje Boží řešení – mesiáše. I z toho mála, co zbude, může vzejít nový lid!

Tak praví Pán, Hospodin: „Já vezmu z vrcholku vysokého cedru slabou větévku, ulomím ji z jeho nejvyšších výhonků a zasadím ji sám na vysoko vyčnívající hoře. Na vysoké Izraelově hoře ji zasadím, vyžene větve, vyraší výhonky, ponese plody, stane se nádherným cedrem. Pod ním budou hnízdit ptáci všeho druhu, budou hnízdit ve stínu jeho ratolestí. Poznají pak všechny polní stromy, že já jsem Hospodin: ponižuji strom vysoký, povyšuji strom nízký, dávám uschnout stromu zelenému, vypučet stromu suchému. Já, Hospodin, jsem to řekl a učinil.“

2. ČTENÍ  2 Kor 5,6-10

Svatý Pavel se musí hájit: jeho úmysly pocházejí skutečně od Boha. Proto nezastírá před čtenáři svoji svízelnou situaci (2 Kor 4,7-12). Realita tohoto světa není cílem naší pouti, ten leží za její hranicí. Pavel tím nezpochybňuje dar života a nutnost ho chránit. Všimněme si také z hlediska obsahu víry důležité zmínky o Božím soudu.

Bratři! Jsme ustavičně plni důvěry. Víme, že dokud jsme doma v tomto těle, jsme jako vyhnanci v cizině, daleko od Pána. To proto, že v nynějším stavu v Boha jen věříme, ale dosud ho nevidíme. Jsme však plni důvěry a chtěli bychom raději opustit domov tělesný a odebrat se do domova k Pánu. A proto stůj co stůj usilujeme o to, abychom se mu líbili, ať už v domově těla zůstáváme, nebo se z něho odebíráme. My všichni se přece musíme objevit před Kristovým soudem, aby každý dostal odplatu za to, co za života udělal dobrého nebo špatného.

EVANGELIUM                  Mk 4,26-34

Podobenství mají pomoci porozumět světu víry: jde o obraznou řeč a nelze je vykládat doslova. Boží království tedy není ani člověk, ani semeno, ale „je to s ním podobně, jako když…“ Hořčičné semínko z dnešního podobenství (Sinapis nigra, hořčice černá) může totiž vyrůst i do výšky 2,5 m.

Ježíš řekl zástupu: „Boží království je podobné člověku, který zaseje do země semeno; ať spí, nebo je vzhůru, ve dne i v noci, semeno klíčí a roste, on ani neví jak. Země sama od sebe přináší plody: napřed stéblo, potom klas, pak zralé zrno v klasu. Když pak se ukáže zralý plod, hned člověk vezme srp, protože nastaly žně.“ Řekl také: „K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím ho znázorníme? Je jako hořčičné zrnko: Když se zasévá do země, je menší než všechna semena na zemi, ale když je zaseto, vzejde a přerůstá všechny jiné zahradní rostliny; vyžene tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jeho stínu.“ Mnoha takovými podobenstvími jim hlásal Boží slovo, jak to mohli pochopit. Bez podobenství k nim nemluvil. Když však byl se svými učedníky sám, všechno vysvětloval.

K ZAMYŠLENÍ

Když se člověk snaží najít ideální model pro fungování světa, většinou brzy narazí na mnoho problémů. Ale Bůh problémy, zlo nebo lidská omezení nevnímá jako překážku. Stávají se pro něj příležitostí, jak Boží království může růst; například tak, že lidé, kteří vidí zlo a jeho škody, nasazují síly, aby Boží království mohlo přijít i do míst temnot.